|
|
Reprodukční užitkovost přeštických černostrakatých prasnic
Kaplanová, Petra
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční ukazatele extenzivního plemene přeštické černostrakaté. Ve vybraných chovech byla provedena analýza vlivu pořadí vrhu na počet všech, živě a mrtvě narozených selat, ztráty selat a počet odchovaných selat. Dále byly vyhodnoceny reprodukční, ale i produkční ukazatele u prasniček podle jednotlivých linií kanců plemene přeštické černostrakaté. Nejlepší výsledky byly zaznamenány u prasnic na 4. vrhu, konkrétně v počtu všech narozených selat (10,58 ± 1,82 ks), živě narozených selat (9,33 ± 1,71 ks) a odchovaných selat (8,71 ± 1,60 ks). Nejnižší ztráty selat od narození do odstavu byly zaznamenány na 5. vrhu (0,36 ± 0,81 ks). Byla vyhodnocena reprodukční užitkovost prasnic na prvním vrhu podle linií kanců. Nejvyšší počet všech narozených selat byl zjištěn u prasnic linie Sáčko a Wiskont (11,00 selat). V počtu živě narozených selat měly nejlepší výsledky prasnice linie Wiskont (9,57 selat). Počet odchovaných selat byl nejvyšší u linie kance Sáčko (9,00 selat). Nejvyššího průměrného denního přírůstku v testu vlastní užitkovosti dosahovaly prasničky linie Mason (592,88 g/den). Dále nejvyšší obsah libového masa byl zjištěn u prasniček linie Sáčko (61,20 %), přičemž nejnižší výška hřbetního tuku u prasniček linie Sáčko (0,80 cm).
|
|
|
Hodnocení užitkovosti přeštického černostrakatého prasete
GUBERNÁTOVÁ, Pavla
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkové vlastnosti přeštického černostrakatého prasete plemenného jádra chovaného ve společnosti Žihelský statek, a.s. a tyto výsledky porovnat s ostatními chovy v České republice. Hodnocení proběhlo v letech 2018 a 2019. Hlavními sledovanými znaky byly počet všech narozených selat, počet živě narozených selat, počet dochovaných selat a mléčnost ve 21 dnech věku selat. Zvláštní pozornost byla věnována liniovému zastoupení jednotlivých plemeníků. V literárním přehledu je popsaná historie vzniku přeštického černostrakatého prasete, regenerace plemene a jeho následné zušlechťování plemenem landrase a pietrain. Následuje popis přeštického černostrakatého plemene s jeho typickými plemennými znaky, jako je typické černostrakaté zbarvení bez vymezení tělesných partií a klopené ucho. Dále jsou uvedené užitkové vlastnosti, především dobrá reprodukce a výborné mateřské schopnosti. Na závěr je popsáno uchování plemene jako genetického zdroje.
|
|
|
Analýza genetického zdroje: přečtické černostrakaté prase
HYŠPLEROVÁ, Klára
Disertační práce "Analýza genetického zdroje přeštické černostrakaté prase" se zabývá vyhodnocením populace přeštického černostrakatého plemene prasat z hlediska početních stavů, struktury populace a reprodukční užitkovosti z dat Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Pro vyhodnocení jatečné hodnoty a kvality masa tohoto původního českého plemene masosádelného typu byly provedeny jatečné disekce a laboratorní analýzy masa zkoumaného souboru PC prasat. Početní stavy přeštického černostrakatého prasete se zejména od roku 2012 výrazně navýšily, zvýšil se i počet chovů, z nichž však řada chová méně než 10 ks PC prasat, což přispívá k roztříštěnosti chovu a komplikuje udržování dostatečné genetické variability uzavřené populace. S tím souvisí i nevyrovnané zastoupení 10 chovaných genealogických linií. Nejvíce byly zastoupeny linie Akoga a Amperor. Od roku 2015 se zastoupení jednotlivých linií začalo vyrovnávat. V roce 2016 byly do chovu zařazeny 2 prasničky obnovené linie Apolón, které se narodily z kryokonzervovaného semene. Vliv linie byl statisticky průkazný v ukazatelích reprodukce i vlastní užitkovosti. Z těchto důvodů je nutné pro zachování dostatečné genetické variability malé populace udržet v chovu maximální možné množství genealogických linií ve vyrovnaném zastoupení. Při podrobné analýze reprodukčních ukazatelů za roky 2013-2016 bylo zjištěno 9,4 ks živě narozených selat a 8,7 ks dochovaných selat, délka mezidobí 181 dní, průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů nesplňují požadavky chovného cíle, ty plní jen jeden chov. Mezi jednotlivými chovy byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly u jednotlivých ukazatelů. Vyšší reprodukční užitkovost byla zjištěna u velkých chovů. Za období let 1998-2016 byl zjištěn průměrný denní přírůstek prasniček 530 g, kanečků 578 g, podíl svaloviny u prasniček byl 58,5 %, u kanečků 59,3 %. Výšku hřbetního tuku vykazovala obě pohlaví stejnou, 1,1 cm. Požadavky chovného cíle byly až na nižší přírůstek u prasniček splněny. Průměrný denní přírůstek za období let 2009-2013 u 577 ks prasnic byl zjištěn 524 g, průměrný podíl svaloviny 59,1 % a průměrná výška hřbetního tuku 1,03 cm, pro všechny ukazatele byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly mezi jednotlivými chovy. Ve velkých chovech byl zjištěn statisticky průkazně vyšší podíl svaloviny o 0,9 %. U skupiny PC prasat byl studován vliv porážkové hmotnosti a vlivy pohlaví na jatečnou hodnotu. S vyšší porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala výška hřbetního tuku a výška svalu, zvyšovala se hmotnost HMČ, ale podíl HMČ klesal, také narůstala plocha MLLT. Na podíl svaloviny porážková hmotnost vliv neměla. S narůstající porážkovou hmotností se statisticky průkazně zvyšovala ztráta masové šťávy odkapem a maso bylo křehčí. Podíl intramuskulárního tuku se neprůkazně zvyšoval. Vepříci ve sledovaném souboru vykazovali statisticky vysoce průkazně vyšší průměrný denní přírůstek, neprůkazně vyšší výšku hřbetního tuku, nižší podíl svaloviny a statisticky průkazně nižší podíl kýty a vyšší podíl intramuskulárního tuku. V mase zkoumaného souboru prasat byl studován obsah mastných kyselin. Byl zjištěn vyšší podíl nasycených mastných kyselin a vysoký poměr n-6 PUFA:n-3 PUFA, což není z výživového hlediska považováno za vyhovující.
|
|
|
Genetické markery v hodnocení diverzity
PITROVÁ, Ludmila
Cílem této práce bylo shrnutí informací o biodiverzitě a genetické variabilitě a o faktorech, které tuto variabilitu ovlivňují. Podrobněji jsou potom popsány genetické zdroje hospodářských zvířat, genetické zdroje koní, zejména pak starokladrubského koně, jakožto české kulturní památky. Toto plemeno je názorný živoucí příklad toho, jak lze využít genetickou informaci pro šlechtění a pro zachování druhu.
|
|
|
Kongenitální choroby skotu
KOSOBUDOVÁ, Hana
V rámci této diplomové práce byla provedena genotypizace 46 jedinců plemene česká červinka ze Školního zemědělského podniku JU v ČB, která sledovala výskyt autozomálně recesivně dědičných poruch, konkrétně bovinní citrulinémie (BC) v exonu 5 a deficience krevního koagulačního faktoru XI (FXI) v exonu 9 a12. Analýza BC proběhla pomocí PCR/RFLP a pro poruchu FXI v obou exonech byly stanoveny genotypy na základě rozdílné délky fragmentů pomocí PCR metody a agarózové horizontální elektroforézy. Přítomnost mutované alely se prokázala pouze v lokusu pro BC a to u 7 heterozygotních přenašečů, kteří produkovali 3 fragmenty o délce 185 bp, 103 bp a 82 bp. Frekvence mutované alely a frekvence heterozygotů odpovídá 7,6 % a 15,2 %. Výsledky studie ukazují, že výskyt nežádoucí alely pro BC je v námi testovaném panelu zvířat dosti vysoký. Do budoucna bude zapotřebí přijmout opatření, která povedou k eliminaci této alely, neboť další její šíření by mělo negativní dopad na zdravotní stav populace a působilo by komplikace při regeneraci české červinky, která patří mezi naše genetické zdroje. V literárním přehledu je nastíněna problematika kongenitálních poruch a pojednáno o významu dědičnosti zdraví a přečtení genomické informace skotu.
|
|
|
Možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě v ekologickém zemědělství díky využití genových zdrojů jarních pšenic
JANČÍKOVÁ, Lucie
Předložená diplomová práce, jejímž cílem bylo vyhodnocení možností využití vybraných odrůd pšenice seté (Triticum aestivum L. a Triticum dicoccum Schrank) v ekologickém zemědělství s ohledem k možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě, navazuje na předchozí bakalářskou práci. Východiskem pro její zpracování byl výběr 12 odrůd na základě předchozího screeningu. Na pokusném pozemku JU ZF v Českých Budějovicích a VURV, v.v.i. byly poté založeny přesné maloparcelkové pokusy (2007-2008) s šesti genetickými zdroji pšenice dvouzrnky a šesti odrůdami pšenice seté (4 staré a krajové odrůdy, 2 odrůdy moderní - kontrolní) a vyhodnoceny vybrané morfologické, biologické, hospodářské a jakostní parametry. Z výsledného hodnocení je patrné, že genetické zdroje pšenice mají řadu pozitivních, ale i negativních vlastností. Rychlost růstu, výška rostliny nebo tvar trsu pozitivně přispívá ke zvýšení konkurenční schopnosti vůči plevelům. Na druhou stranu hospodářské vlastnosti, jako sklizňový index, produktivita klasu nebo celková úroveň výnosu je v případě jednotlivých odrůd vysoce variabilní a na snížené úrovni oproti moderním kontrolním odrůdám. Pšenice dvouzrnka ale v systému se sníženými vstupy poskytuje jakostní zrno (vysoký obsah proteinu), které je ale vhodné pro jiné, než klasické pekařské zpracování (nízká bobtnavost bílkovin, vyjádřená Zelenyho sedimentačním testem). Z těchto důvodů se jedná o plodinu vhodnou pro ekologické zemědělství a její pěstování zároveň přispívá k rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě.
|
host ::
RSS.